Internetuj - software development vážně i nevážně

  20. 10. 2020 objevil SparkTECH Eluvii . Po deseti letech putování našli programátoři ze SparkTECHu prostředí, které je jim blízké a rozhodli se v něm zůstat. Proto je od nynějška SparkTECH známý jako Eluvia , místo, kde platí dané slovo, dohodnuté termíny a profesní standardy, stejně spolehlivě jako zákony vesmíru. Sledujte www.eluvia.com On the October 20th, 2020, SparkTECH has discovered Eluvia . After ten years of wandering, SparkTECH programmers have found an environment close to them and have decided to stay in it. That's why SparkTECH is now known as Eluvia , a place, where the given word, agreed terms and professional standards apply as reliably as the laws of the Universe. Follow www.eluvia.com  #eluvia #eluvialand #eluviacloud #codemustflow

Nedávno někdo pravil, že se nám v kanceláři vytvořila jakási subkultura. Subkultura Pojďte pane, budeme si hrát . Ale já jsem přesvědčený, že to je jen pomluva. Ale teď se už pojďme mrknout, jak jsme kolaudovali novou kancelář.

V neděli večer odletěl Tomáš do skotského Edinburghu, aby prožil týden v dějišti evropské #Python konference #EuroPython. První den strávil nasáváním (čtěte dál!) atmosféry, poznáváním města i samotného dějiště konference, a spíše networkingem než přednáškami nebo workshopy. Ostatně z každého dne postuje na náš Python-Django web  krátké zápisky. Můžete je tak sledovat. EuroPython - day 1

Ne, není to chyba v Matrixu, žádné deja-vu se nekoná. Ale léto se pro nás stává obdobím stěhování. A tak, věrni tradici, jsme se tenhle týden přestěhovali, ale tentokrát z Kobylis na Veleslavín (k metru Petřiny přesněji). Jelikož bychom chtěli rozestupy mezi stěhováními prodloužit, tak nový prostor je rovnou více jak třikrát větší než ten původní. Tak snad si ho pořádně užijeme. Den první Naházení věcí do krabic nám šlo obstojně. Za dvě hodiny hotovo. Matěj konstruktivní a Matěj destruktivní.  Spory řešíme bojem. Zvenku to vypadá dobře. Den druhý Ono těch věcí zase tolik není... S vybalováním to, jak tušíme, bude horší. Ale vrhli jsme se na to...  ...a za chvíli bylo hotovo. Část z nás zvládala i dál programovat.  Zabaleného materiálu postupně ubývalo.  Klíčové bylo najít mlýnek a kávu. A pak už si jen zaslouženě užíváme nového prostředí.  Až do tmy. 

Abychom zúročili znalosti, které někteří z nás mají (rozuměj Michael) a pomohli je rozšířit dále do týmu (rozuměj všichni ostatní), udělali jsme si v druhém červnovém týdnu workshop na machine a deep learning . Michael totiž v dubnu navštívil za SparkTECH konferenci Machine Learning Prague a my ostatní byli prostě zvědaví. A tak se jako pravý průkopník chopil příležitosti a vzal si na starost seznámení všech s širokou paletou možností, algoritmů a postupů, které se v rámci tohoto odvětví nabízejí. Vzal to pěkně učebně, zprvu rozdíly mezi machine/deep learningem, supervised/non-supervised, algoritmy na klasifikaci, clusterování, řešení over-fittingu sítě a pak i samostatné učení malé neuronky. A na závěr jsme si nechali vygenerovat možný nový Nietzscheho citát... taky neuronkou. Sic by to Nietzsche nikdy neřekl, ale... vidět to dítko udělat první krok je přeci jenom k nezaplacení. Hlavní hvězda večera a pomocná mindmapa. Bylo plno. Workshop ukázal limity aktuální ...

Pokračování ságy a druhý díl předchozí epizody nás zavádí do chvíle, kdy je třeba předat pronajímateli zpět původní prostory. Znamená to velkou výzvu, především vzhledem k faktu, že musíme odstranit naše popisovatelné zdi, na kterých jsme měli seznam nejbližších akcí. Ale pojali jsme to agilně a zhostili se toho s vervou.

Nedávno jsme si střihli vnitrofiremní workshop na téma agilní metodiky . Jednak jsme potřebovali nějaké věci sjednotit a poté, jak se říká, "opakování je matka moudrosti".  Před pořádnou porcí vzdělávání je ale třeba začít dobrou kávou.  Barista Michael a jedna parapetní káva.  Co pije Kuba si netroufá nikdo komentovat. Hlavní hvězdou odpoledne byli (krom melounu) Tomáš s Kubou. Tomáš si vzal na starosti agilní metodiku obecně, Kuba pak code reviews . A co jsme řešili? Třeba: Kuba a code review. V rámci agilního vývoje plánujeme práci na sprinty. Před samotnými sprinty předchází backlog planning a sprint planning . V rámci projekt management systému máme v tuto chvíli definovanou tuto životní pouť ticketů: For estimate Ready to devel Devel Review Ready to deploy Pending verification Verified To Be Discussed Invalid Někdo se účastní i vzdáleně.  Každý úkol je typ ticketu Story , má zadání, očekávané výsledky. I bugy jso...

V červnu jsme byli na únivkovce Dům duchů od The Chamber . Jelikož jsme již prošli nejednu únikovku, říkali jsme si, že nás asi nedokáže nic jen tak překvapit. Popisy jako "vysoká náročnost, vhodná pro pokročilé" nás nechávaly chladné. Posloucháme příběh Příběh z vás udělá lovce duchů, kteří dostanou za úkol zbavit nepronajmutelnou nemovitost nadpřirozených sil. Dozvíte se, že v domě zemřela matka malé Sofie a po nějaké době i její otec. Sofii nikdo nikdy nenašel. Hra je skvěle zpracovaná - nejen že vás postupně pouští do nových prostor a nechává objevovat nové linie příběhu, jako běžné únikovky, ale je doplněna efekty, které podtrhují celkovou strašidelnou atmosféru. A na rovinu přiznáváme, že kdyby nás nehnala touha vidět všechno co hra nabízí nebo úkrývá, asi bysme stáli před prvními dveřmi doteď a hádali se, kdo do nich vstoupí :-) A po hře jsme si šli spravit pocuchané nervy. Kam jinam než do hospody :-) Rozebírali jsme příběh, zjistili, že jsme (samo...

Minulý týden přitáhl Kuba z dálného severu do kanceláře Zaklínače. V krabičce. Resp. ve slušný krabici, což dávalo tušit zajímavý večer s deskovkou.

Na pořadu dne dalšího GameNightu byla Citadela. Karetní hra se skrýváním rolí na pozadí budování nejhodnotnějších měst. A jak to probíhalo? Takhle: Začali jsme minihackathonem. Zuzka s Tomem řešili #Python , Kuba s Honzou #PHP a Petr hledal otvírák na víno.

Na první únorový den jsme měli naplánovaný kick-off nového roku. Plán byl dopředu jasný - motokáry a když motokáry, tak jsme chtěli využít ty, co máme v podstatě za domem (resp. za kanceláří). Připraveni ke startu

Tomáš vypraví, jak jel SparkTECH na Pythoní konferenci ( #sparktrip ): Při zpětném hodnocení předchozího roku jsme málem zapomněli na jednu velmi důležitou věc, lépe řečeno na někoho, ale nepředbíhejme. Na konci října se konal druhý ročník PyConu v České republice, konkrétně opět v Brně a ještě jednou opět v krásných klášterních prostorách VUT.

Když jste pekař, je každému jasné co v práci děláte - pečete pečivo. Když se někomu představíte jako automechanik, je to obdobné - opravujete přeci auta. Když jste programátor nebo nabízíte programování jako službu nebo jeho výsledky jako produkt, máte to podstatně horší.

Hledáme kolegu, který s náma bude hodiny koukat do monitoru na počítačový kód.

Před rekonstrukcí naší první kanceláře jsme se uchýlili kdysi do Impact HUBu Praha, kde jsme strávili skvělý rok a čtvrt naší existence. Jenže jak jsme rostli, tak jsme přerostli i možnosti, které jsme tu měli. Nebo lépe řečeno, potřebovali jsme udělat zase další krok. A tak jsme se (shodou okolností, jak už to tak bývá) rozhodli přestěhovat. Nic nás netlačilo, ale nakonec jsme vše řešili v kalupu před koncem roku (ostatně jinak to snad ani nejde :-)