Přeskočit na hlavní obsah

Motokáry aneb cesta tam a zase zpátky

Na první únorový den jsme měli naplánovaný kick-off nového roku. Plán byl dopředu jasný - motokáry a když motokáry, tak jsme chtěli využít ty, co máme v podstatě za domem (resp. za kanceláří).


Připraveni ke startu









Vypravili jsme se tedy do Letňan a začali v hospodě. Tam jsme vyřešili každý své problémy typu burger nebo věž, kofola nebo ananasový džus, vařené brambory nebo štouchané se slaninou a zabředli do diskuse. Z ní nás vytáhla neodbytná touha jít si zajezdit. Honza si chtěl zajezdit tak moc, že ještě přeparkoval auto o cca 150 metrů a šli jsme do toho... resp. vešli jsme do haly, kde nám bylo řečeno, že nefunguje časomíra. Nevadí, stejně všichni ví, kdo je tu nejlepší. Následně jsme vešli do restaurace/recepce/skladu/pozorovatelny, kde nám bylo zase řečeno, že nefunguje voda. "Nevadí, my radši pivo.", nenecháme si zkazit náladu. "Ale to já Vám nemůžu dát." Zamrzá nám úsměv na tváři a není to jen zimou, která vůkol vládne (já být vodovodní trubka, tak taky prasknu). "Nerozumíte nám, stačí nám pivo a půjdeme si zajezdit.", licitujeme, ale už tušíme, že to nevyjde. Před Vánoci nám jízdy zkazil vypadlý šroub, teď prasklá trubka. Asi je lepší se zdekovat, než se zřítí strop haly.
Naštěstí Kuba s Honzou mají auto (dodatečně se omlouvám, že jsme si z toho dělal srandu) a tak jedeme přes celou Prahu do Radotína, kde v Kart Centru konečně můžeme usednout za volant bublajících motokár a k žejdlíku zlatavého moku.

Konec dobrý, všechno dobré. #hrajsnami



Tahle se mi fakt povedla #skoroprofesionalnifotka

Hospoda

Tomáš hledí do budoucnosti

Další kolo, nové kárky

Miki dává ostentativně najevo, že je jednička

V těch kabátech to vypadá jak výlet do kina

Konec

Tak a teď jedeme motokáry v reálu a ve větším, ne?