Kdysi dávno (před dvěma lety) ve vzdálených Holešovicích... jsme začali naše působení v PSN Housu na Argentinské. Naše kancelář ale postupem času přestala vyhovovat jak místem, tak kapacitou dvou souběžně běžících klimatizací, a proto jsme hledali nové útočiště.
Nebyli jsme nároční. Chtěli jsme přívětivou teplotu, nekancelářskou budovu, zahrádku a přiměřeně rozsáhlou kapacitu restauračních zařízení v docházkové vzdálenosti. Volba nakonec padla na Kobylisy, což znamenalo posun jen o jednu stanici metra.
Co nás zatím zaujalo:
- metro a tramvaj hned u domu,
- zahrádka ve stínu domu,
- klídek,
- kousek aquapark a koupaliště,
- hospoda kam se podíváš.
A pokračujeme dál v průzkumu okolí.
No a jak to celé probíhalo?
Zabalení
Část nejukrutnější, která znamenala vzít všechno do ruky a přemístit do krabic. Naštěstí jsme se do věci vrhli po hlavě a šlo nám to od ruky.
První část znamenala také přesun některých věcí do krabice popsané "přestěhovat na skládku". Skončil v ní fax, telefony, halda CDéček a DVDéček a další věci.
Našli jsme i vyslovené poklady a na mysl se vkrádala otázka "kde skončí všechny kalkulačky po smrti?" A jelikož nejsme fénteisti, přišlo o život pár nepotřebných přístrojů.
Zlatým hřebem první části bylo zabalení klíčů od nové kanceláře do jedné z krabic, což jsme obrečeli....
Nakonec ale můžeme říct, že se spousta věcí povedla
Nebyli jsme nároční. Chtěli jsme přívětivou teplotu, nekancelářskou budovu, zahrádku a přiměřeně rozsáhlou kapacitu restauračních zařízení v docházkové vzdálenosti. Volba nakonec padla na Kobylisy, což znamenalo posun jen o jednu stanici metra.
Co nás zatím zaujalo:
- metro a tramvaj hned u domu,
- zahrádka ve stínu domu,
- klídek,
- kousek aquapark a koupaliště,
- hospoda kam se podíváš.
A pokračujeme dál v průzkumu okolí.
No a jak to celé probíhalo?
Zabalení
Část nejukrutnější, která znamenala vzít všechno do ruky a přemístit do krabic. Naštěstí jsme se do věci vrhli po hlavě a šlo nám to od ruky.
První část znamenala také přesun některých věcí do krabice popsané "přestěhovat na skládku". Skončil v ní fax, telefony, halda CDéček a DVDéček a další věci.
Našli jsme i vyslovené poklady a na mysl se vkrádala otázka "kde skončí všechny kalkulačky po smrti?" A jelikož nejsme fénteisti, přišlo o život pár nepotřebných přístrojů.
Zlatým hřebem první části bylo zabalení klíčů od nové kanceláře do jedné z krabic, což jsme obrečeli....
Nakonec ale můžeme říct, že se spousta věcí povedla
a vysloveně jen pár maličkostí se nepovedlo...
Pokračování příště.