Přeskočit na hlavní obsah

Co je to Cloud Computing

Publikováno | 3. Srpen, 2011

Je tomu již nějakou dobu, co se do obecného povědomí lidí, zabývajících se nejenom informačními technologiemi, dostal pojem „cloud computing“. Má to na svědomí dlouhodobá celosvětová kampaň hlavně velkých společností orientujících se na vývoj software a hardware jako jsou Microsoft, Google, Dell, ale i jiné jako například Amazon. Co se vlastně pod tímto pojmem skrývá a co může tento koncept běžnému uživateli nabídnout? Na tyto otázky se pokusíme stručně a věcně odpovědět.


Cloud computing je model využití informačních technologií, který předpokládá jejich přesun od konečného zákazníka do prostoru Internetu (obecně tedy do cloudu; česky mraku). Tato definice je velmi vágní a pro mnohé lidi neuspokojivá, protože ve své podstatě neříká nic konkrétního. Přesná a naprosto vymezující odpověď však neexistuje. Celá problematika tohoto modelu není a ani nemůže být postižena několika větami, protože nabídka služeb v této oblasti je značně komplexní.

Základním stavebním kamenem modelu je využití zdrojů poskytovatele pro vlastní každodenní práci, což má potenciálně přinést minimalizaci vlastních nákladů na pořízení a správu daných technologií a aplikací. Tato zdánlivě velmi lákavá výhoda nemusí být vždy nutně úsporným opatřením, jak se může na první pohled zdát. Konkrétněji dále v článku.

V rámci cloud computingu můžeme rozdělit poskytované služby do třech základních kategorií, dle charakteru nabídky:
SAASSoftware jako služba (Software as a Service)
V rámci této služby má uživatel přístup k nabízeným aplikacím přes svůj webový prohlížeč, ale fyzicky jsou aplikace umístěny na vzdáleném serveru u poskytovatele. Může se jednat o různé plánovací aplikace, projekt management systémy nebo dokonce běžný kancelářský software.
PAASPlatforma jako služba (Platform as a Service)
Tato kategorie zahrnuje poskytnutí prostředků od hardware po vývojové nástroje, které uživatel (společnost) využije při tvorbě a provozu svého projektu. Veškeré vývojové nástroje ( API, dovolený programovací jazyk, systém úložiště dat) jsou (nebo z velké části mohou být) proprietárním řešením daného poskytovatele.
IAASInfrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service)
Zde poskytovatel zajišťuje pouze provoz virtuálního počítače tak, jako by se jednalo o provoz reálného serveru. Uživatel pak může poskytovat vlastní služby svým zákazníkům a nemusí se ohlížet na náklady a podporu technického vybavení, stejně tak jako náklady na odborníky, kteří se o hardware starají.

Z výše popsaného je patrné, že termín „Cloud computing“ zahrnuje nepřeberné množství variant, které jsou uživateli nabízeny. Tento inovativní model, přináší mnoho zajímavých vylepšení do klasické práce s daty, ale současně nastoluje mnoho otázek týkající se jejich bezpečnosti. Několik nejdůležitějších otázek si rozebereme v následujících odstavcích. Nejprve se budeme zabývat potenciálním přínosem, který mohou cloud computingové služby společnostem a jedincům nabídnout.

Zřejmě největším pozitivem je přesun odpovědnosti za provoz, údržbu a správu služby či aplikace na poskytovatele a tím i značná úspora vlastních nákladů. Služby typu virtuálních serverů jsou zpoplatněny dle hodinového provozu, objemu poskytnutého úložiště a přenesených dat (výčet parametrů se může lišit dle poskytovatele). Aplikace se většinou zpoplatňují jednorázovou platbou za zavedení systému a následně pravidelnými poplatky dle zatížení a využití nabízeného programu.

Dalším velkým kladem je kompatibilita aplikací mezi různými operačními systémy. Vývojáři se nemusí starat o optimalizaci či specializaci softwaru na jeden operační systém, ale mohou svůj produkt nabídnout bez větší námahy širší skupině zákazníků. Vzhledem k tomu, že k přístupu do aplikace slouží webový prohlížeč, který je dnes instalován snad již do všech počítačů jako vyžadovaná součást funkce stroje, je i nasazení u zákazníka otázkou pouhého zaškolení pracovníků.

Je velmi důležité zmínit i fakt, že s přístupem k Internetu se dokážete připojit a pracovat prakticky odkudkoliv. Nemusíte být omezeni na práci v kanceláři, stejně tak například nemusíte stále myslet na to, jestli jste si důležitou prezentaci opravdu nahráli na flash disk, když jste odjížděli na služební cestu. Zapomenete-li, není nic jednoduššího, než se připojit a data si k sobě stáhnout.

Doposud vyjmenované klady mohou být dostatečným podnětem pro výběr takového řešení. Je však také nutné zvážit negativní faktory výše zmíněných přístupů. Tyto mohou zásadním způsobem ovlinit výsledný produkt.
V první řadě stojí otázka bezpečnosti informací. Všechna data jsou totiž fyzicky umístěna v síti Internet, což u některých poskytovatelů může zahrnovat oblast jiného nebo dokonce několika států. V zásadě nevíme, kde se naše informace nacházejí, víme pouze to, že se k nim dostaneme prostřednictvím Internetu. Vezmeme-li v úvahu možnou důvěrnou povahu dat nebo dokonce nutnost utajení informací (výrobní postupy, know-how společnosti), není možné  dávat je k dispozici třetí straně.

Dalším sporným faktem je určení rozhodného práva pro úpravu právních vztahů. V případě, že poskytovatel služby sídlí v jiném státě a je tak sám vázán právními předpisy daného právního řádu, bude s největší pravděpodobností i smluvní vztah mezi ním a jeho zákazníkem podřízen tomuto právnímu řádu. Nakládání s daty pak nemusí odpovídat zákazníkovým představám, neřku-li dostát splnění jeho povinností (například ochrana osobních údajů).
Důležitou otázkou je i závislost na daném poskytovateli. Zákazník sice ušetřil určité prostředky při výběru a provozu řešení, ale dle důležitosti služby, kterou odebírá, je zároveň plně závislý i na existenci a spolehlivosti poskytovatele. Migrace dat, systému či celého vytvořeného projektu (např. u kategorie PAAS) může být značně časově a finančně náročná, ne-li rovnou nemožná. Kupříkladu převod virtuálního serveru optimalizovaného na stroje poskytovatele může zabrat několik měsíců práce. U kategorie služeb PAAS pak migrace může znamenat přeprogramování celého projektu, protože jste využívali proprietárního řešení poskytovatele. Otázkou je, jestli jiná nabídka bude obsahovat alespoň stejné parametry, které k provozu služby potřebujete.

V neposlední řadě se může jevit jako omezující faktor i nutnost stabilního a pokud možno kvalitního připojení k síti Internet. Přerušením dodávky spojení, ať už z důvodu problému v síti poskytovatele připojení, nebo chybou v hardwaru na straně zákazníka, může vést k nedostupnosti kritických služeb.

Existují názory, které namítají, že z hlediska bezpečnosti dat a spolehlivosti služeb lze přitom i při používání internetu, zejména ve vyspělejších zemích světa, technicky zabezpečit základní atributy bezpečnosti dat – důvěrnost (například šifrováním), dostupnost (například duálním připojením k internetu prostřednictvím dvou poskytovatelů) a integritu dat (například kontrolou) [1]  a které jsou jistě pravdivé, ale které, i při zběžné úvaze, představují řešení s nemalými nároky na znalosti a především finanční zdroje.

Jistě bychom našli mnoho dalších otázek, argumentů pro i proti, které na řádcích výše nebyly zmíněny a které jsou zajisté velmi podstatné při rozhodování o výběru výsledného řešení. Je nutné brát v úvahu, že silně propagovaný moderní systém cloud computingu, ať už v jakékoliv podobě, může usnadnit práci a zvýšit její efektivitu, ale není všespasitelný a nemusí pro Vás nutně být tím správným krokem vpřed. V dalších článcích se budeme zabývat některými cloud computingovými řešeními a nastíníme jejich praktické využití.

Použité zdroje:
[1] Brodský, J. Outsourcing a cloud computing – nový potenciál pro banky. Bankovnictví, březen 2011, č. 3/2011, s. 34.

Populární příspěvky z tohoto blogu

#hrajsnami softball - Dejvická slowpitchová liga 2018

Fotoreportáž ze zápasu Dejvické slowpitchové ligy, který se konal 27.-28.10. na Vypichu a SparkTECH se ho účastnil s #hrajsnami týmem.














Tři způsoby jak ve SparkTECHu využíváme Slack, o kterých jste (možná) nevěděli + bonus

Slack je mezi vývojářskými týmy pravděpodobně nejvyužívanějším komunikačním nástrojem a poměrně s jistotou si dovolím tvrdit, že právem. Nabízí totiž spoustu rozšíření a nástrojů, které dokáží ulehčit a zjednodušit rutinní práci. O to víc mi příjde škoda, že toho lidé nevyužívají a berou Slack jenom jako další chatovací aplikaci, kterých jsou k dispozici desítky. V tomto krátkém příspěvku popíšu několik funkcí, které jsou z pohledu nás, SparkTECHu, nejzajímavější a jejich zprovoznění je otázkou chvilky.


1) Hlasování v pollu

Jeden z největších problémů, co jsme řešili po přestěhování do nových kanceláří, bylo rozhodování, kam půjdeme na oběd. Máme v okolí velké množství stravovacích zařízení, ale domluvit se na tom, kam se společně zajdeme najíst, byl většinou task na celé dopoledne. Určitě to taky znáte. Chodíte po kanclu, ptáte se kolegů kam by rádi, jenže ne každý má zrovna čas nebo kapacitu vám věnovat pozornost. Jeden má call, druhému něco hoří, takže to hotfixuje, dva jsou zavření …

Dubnový #hrajsnami SparkTECH planning

Pravidelně první středu v měsíci máme ve SparkTECHu planning. Pravidelně, abychom se nemohli vymlouvat, že jsme na to zapomněli. První středu, abychom se nemuseli dohadovat kdy (dost stačí dohadovat se na CO?) a protože cvičně hučí sirény (kdybychom přeci jen zapomněli a chtěli se vymlouvat). A planning, protože původní záměr byl, že půjde opravdu o typický planning dle agilních metodik. To, že to nakonec dopadlo jinak a jedná se zkrátka o informativní setkání, kde se probírá kde co, je už jiná pohádka.

Pro představu fotky z toho nedávného, dubnového, po kterém jsme vyrazili do Endorfinu. Tam nás čekal Freddy Krueger a pokojíček ve stylu Saw.
Jelikož se někde v budoucnu v téhle vybrané společnosti vyměníme, bylo nejhorší si o průběhu nevyprávět.