Publikováno | 3. Srpen, 2011
Je tomu již nějakou dobu, co se do obecného povědomí lidí, zabývajících se nejenom informačními technologiemi, dostal pojem „cloud computing“. Má to na svědomí dlouhodobá celosvětová kampaň hlavně velkých společností orientujících se na vývoj software a hardware jako jsou Microsoft, Google, Dell, ale i jiné jako například Amazon. Co se vlastně pod tímto pojmem skrývá a co může tento koncept běžnému uživateli nabídnout? Na tyto otázky se pokusíme stručně a věcně odpovědět.
Je tomu již nějakou dobu, co se do obecného povědomí lidí, zabývajících se nejenom informačními technologiemi, dostal pojem „cloud computing“. Má to na svědomí dlouhodobá celosvětová kampaň hlavně velkých společností orientujících se na vývoj software a hardware jako jsou Microsoft, Google, Dell, ale i jiné jako například Amazon. Co se vlastně pod tímto pojmem skrývá a co může tento koncept běžnému uživateli nabídnout? Na tyto otázky se pokusíme stručně a věcně odpovědět.
Cloud computing je model využití
informačních technologií, který předpokládá jejich přesun od konečného
zákazníka do prostoru Internetu (obecně tedy do cloudu; česky mraku).
Tato definice je velmi vágní a pro mnohé lidi neuspokojivá, protože ve
své podstatě neříká nic konkrétního. Přesná a naprosto vymezující
odpověď však neexistuje. Celá problematika tohoto modelu není a ani
nemůže být postižena několika větami, protože nabídka služeb v této
oblasti je značně komplexní.
Základním stavebním kamenem modelu je využití zdrojů poskytovatele
pro vlastní každodenní práci, což má potenciálně přinést minimalizaci
vlastních nákladů na pořízení a správu daných technologií a aplikací.
Tato zdánlivě velmi lákavá výhoda nemusí být vždy nutně úsporným
opatřením, jak se může na první pohled zdát. Konkrétněji dále v článku.
V rámci cloud computingu můžeme rozdělit poskytované služby do třech základních kategorií, dle charakteru nabídky:
SAAS – Software jako služba (Software as a Service)
V rámci této služby má uživatel přístup k nabízeným aplikacím přes svůj webový prohlížeč, ale fyzicky jsou aplikace umístěny na vzdáleném serveru u poskytovatele. Může se jednat o různé plánovací aplikace, projekt management systémy nebo dokonce běžný kancelářský software.
V rámci této služby má uživatel přístup k nabízeným aplikacím přes svůj webový prohlížeč, ale fyzicky jsou aplikace umístěny na vzdáleném serveru u poskytovatele. Může se jednat o různé plánovací aplikace, projekt management systémy nebo dokonce běžný kancelářský software.
PAAS – Platforma jako služba (Platform as a Service)
Tato kategorie zahrnuje poskytnutí prostředků od hardware po vývojové nástroje, které uživatel (společnost) využije při tvorbě a provozu svého projektu. Veškeré vývojové nástroje ( API, dovolený programovací jazyk, systém úložiště dat) jsou (nebo z velké části mohou být) proprietárním řešením daného poskytovatele.
Tato kategorie zahrnuje poskytnutí prostředků od hardware po vývojové nástroje, které uživatel (společnost) využije při tvorbě a provozu svého projektu. Veškeré vývojové nástroje ( API, dovolený programovací jazyk, systém úložiště dat) jsou (nebo z velké části mohou být) proprietárním řešením daného poskytovatele.
IAAS – Infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service)
Zde poskytovatel zajišťuje pouze provoz virtuálního počítače tak, jako by se jednalo o provoz reálného serveru. Uživatel pak může poskytovat vlastní služby svým zákazníkům a nemusí se ohlížet na náklady a podporu technického vybavení, stejně tak jako náklady na odborníky, kteří se o hardware starají.
Zde poskytovatel zajišťuje pouze provoz virtuálního počítače tak, jako by se jednalo o provoz reálného serveru. Uživatel pak může poskytovat vlastní služby svým zákazníkům a nemusí se ohlížet na náklady a podporu technického vybavení, stejně tak jako náklady na odborníky, kteří se o hardware starají.
Z výše popsaného je patrné, že termín „Cloud computing“ zahrnuje
nepřeberné množství variant, které jsou uživateli nabízeny. Tento
inovativní model, přináší mnoho zajímavých vylepšení do klasické práce s
daty, ale současně nastoluje mnoho otázek týkající se jejich
bezpečnosti. Několik nejdůležitějších otázek si rozebereme v
následujících odstavcích. Nejprve se budeme zabývat potenciálním
přínosem, který mohou cloud computingové služby společnostem a jedincům
nabídnout.
Zřejmě největším pozitivem je přesun odpovědnosti za provoz, údržbu a
správu služby či aplikace na poskytovatele a tím i značná úspora
vlastních nákladů. Služby typu virtuálních serverů jsou zpoplatněny dle
hodinového provozu, objemu poskytnutého úložiště a přenesených dat
(výčet parametrů se může lišit dle poskytovatele). Aplikace se většinou
zpoplatňují jednorázovou platbou za zavedení systému a následně
pravidelnými poplatky dle zatížení a využití nabízeného programu.
Dalším velkým kladem je kompatibilita aplikací mezi různými
operačními systémy. Vývojáři se nemusí starat o optimalizaci či
specializaci softwaru na jeden operační systém, ale mohou svůj produkt
nabídnout bez větší námahy širší skupině zákazníků. Vzhledem k tomu, že k
přístupu do aplikace slouží webový prohlížeč, který je dnes instalován
snad již do všech počítačů jako vyžadovaná součást funkce stroje, je i
nasazení u zákazníka otázkou pouhého zaškolení pracovníků.
Je velmi důležité zmínit i fakt, že s přístupem k Internetu se
dokážete připojit a pracovat prakticky odkudkoliv. Nemusíte být omezeni
na práci v kanceláři, stejně tak například nemusíte stále myslet na to,
jestli jste si důležitou prezentaci opravdu nahráli na flash disk, když
jste odjížděli na služební cestu. Zapomenete-li, není nic jednoduššího,
než se připojit a data si k sobě stáhnout.
Doposud vyjmenované klady mohou být dostatečným podnětem pro výběr
takového řešení. Je však také nutné zvážit negativní faktory výše
zmíněných přístupů. Tyto mohou zásadním způsobem ovlinit výsledný
produkt.
V první řadě stojí otázka bezpečnosti informací. Všechna data jsou
totiž fyzicky umístěna v síti Internet, což u některých poskytovatelů
může zahrnovat oblast jiného nebo dokonce několika států. V zásadě
nevíme, kde se naše informace nacházejí, víme pouze to, že se k nim
dostaneme prostřednictvím Internetu. Vezmeme-li v úvahu možnou důvěrnou
povahu dat nebo dokonce nutnost utajení informací (výrobní postupy,
know-how společnosti), není možné dávat je k dispozici třetí straně.
Dalším sporným faktem je určení rozhodného práva pro úpravu právních
vztahů. V případě, že poskytovatel služby sídlí v jiném státě a je tak
sám vázán právními předpisy daného právního řádu, bude s největší
pravděpodobností i smluvní vztah mezi ním a jeho zákazníkem podřízen
tomuto právnímu řádu. Nakládání s daty pak nemusí odpovídat zákazníkovým
představám, neřku-li dostát splnění jeho povinností (například ochrana
osobních údajů).
Důležitou otázkou je i závislost na daném poskytovateli. Zákazník
sice ušetřil určité prostředky při výběru a provozu řešení, ale dle
důležitosti služby, kterou odebírá, je zároveň plně závislý i na
existenci a spolehlivosti poskytovatele. Migrace dat, systému či celého
vytvořeného projektu (např. u kategorie PAAS) může být značně časově a
finančně náročná, ne-li rovnou nemožná. Kupříkladu převod virtuálního
serveru optimalizovaného na stroje poskytovatele může zabrat několik
měsíců práce. U kategorie služeb PAAS pak migrace může znamenat
přeprogramování celého projektu, protože jste využívali proprietárního
řešení poskytovatele. Otázkou je, jestli jiná nabídka bude obsahovat
alespoň stejné parametry, které k provozu služby potřebujete.
V neposlední řadě se může jevit jako omezující faktor i nutnost
stabilního a pokud možno kvalitního připojení k síti Internet.
Přerušením dodávky spojení, ať už z důvodu problému v síti poskytovatele
připojení, nebo chybou v hardwaru na straně zákazníka, může vést k
nedostupnosti kritických služeb.
Existují názory, které namítají, že z hlediska bezpečnosti dat a
spolehlivosti služeb lze přitom i při používání internetu, zejména ve
vyspělejších zemích světa, technicky zabezpečit základní atributy
bezpečnosti dat – důvěrnost (například šifrováním), dostupnost
(například duálním připojením k internetu prostřednictvím dvou
poskytovatelů) a integritu dat (například kontrolou) [1] a které
jsou jistě pravdivé, ale které, i při zběžné úvaze, představují řešení s
nemalými nároky na znalosti a především finanční zdroje.
Jistě bychom našli mnoho dalších otázek, argumentů pro i proti, které
na řádcích výše nebyly zmíněny a které jsou zajisté velmi podstatné při
rozhodování o výběru výsledného řešení. Je nutné brát v úvahu, že silně
propagovaný moderní systém cloud computingu, ať už v jakékoliv podobě,
může usnadnit práci a zvýšit její efektivitu, ale není všespasitelný a
nemusí pro Vás nutně být tím správným krokem vpřed. V dalších článcích
se budeme zabývat některými cloud computingovými řešeními a nastíníme
jejich praktické využití.
Použité zdroje:
[1] Brodský, J. Outsourcing a cloud computing – nový potenciál pro banky. Bankovnictví, březen 2011, č. 3/2011, s. 34.