Přeskočit na hlavní obsah

20. výročí připojení České republiky k Internetu

Publikováno | 27. Únor, 2012

Dne 13. února 2012 se na půdě Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) uskutečnilo setkání u příležitosti 20. výročí připojení České republiky k Internetu. Jelikož jsme měli možnost se tohoto setkání zúčastnit, rozhodli jsme se, ač opožděně, ale i přesto vzhledem k výjimečnosti fenoménu, o kterém celé setkání pojednávalo, alespoň krátce se o něm zmínit.


Jak bylo uvedeno v samém úvodu, setkání proběhlo na půdě FEL ČVUT, což mělo jistou symboliku, protože právě zde proběhl slavnostní akt formálního připojení Československa k Internetu [1], 13. února 1992. Tomu ovšem fakticky předcházelo připojení na Univerzitu Jana Keplera v rakouském Linci z listopadu předchozího roku. [2]
Vystoupení předních osobností spojených právě se zaváděním připojení k Internetu v České republice, resp. Československu,  ale i těch, kteří se na jeho rozvoji podílí nyní, zahájil rektor ČVUT Václav Havlíček. V úvodním vystoupení celého dne mimo jiné poznamenal, že „rozdělení historie před a po Internetu je klíčové“, s čímž se nedá než souhlasit. Poukázal i na fakt, že počet zařízení (nejen počítačů) na Internetu bude stoupat. To pak přímo souvisí s otázkou problematiky nových IP adres ve formátu IPv6, kterou se jistě budeme v budoucnosti blíže zabývat.

V pořadí druhým řečníkem byl Jan Gruntorád, klíčová osobnost zavádění Internetu v České republice. O jeho roli se ostatně zmiňuje i literatura. Roku 1991 se připojuje k Internetu ČSFR, disketa s potřebnými daty byla předána panu Gruntorádovi, současnému řediteli CESNET, jeho kamarádem z USA, jedním z tvůrců Internetu, ve vlaku krátce po politických změnách; účastníci této pro ČR historické události o ní dodnes mluví jako o téměř „konspirativní“ akci.[3] Ten se pak ve svém příspěvku zaměřil na historický vývoj a to především technologií. V závěru pak nabídl svůj pohled na možné budoucí priority, které by se měly přesunout od dosahování vyšších přenosových rychlostí k zapojení se do výzkumných a vývojových aktivit, angažování se v orgánech subjektů Internetu apod.

Jaroslav Bobovský, jehož příspěvek nesl název „História používania domen CS SK CZ a čo bolo před Internetom“ se zabýval nejenom vývojem národních TLD (top level domain neboli domén nejvyšší úrovně, pozn. autorů), ale i historií připojení k Internetu na Slovensku. Zmínil se například o problémech s archivací prvních e-mailových zpráv, tehdy zasílaných pod doménou .uucp. Zajímavé byly popisy situace kolem rozdělení federace a s tím spojený zánik federativní (TLD) domény .cs, především do doby aktualizace normy ISO 3166 definující kódy pro názvy zemí a jejich částí. Doména .cs fungovala až do roku 1994.

Před přestávkou vystoupil se svým příspěvkem moderátor celé akce, Jiří Peterka, který se podobně jako předřečníci vypravil do historie Internetu, ovšem v tomto případě více z pohledu běžného uživatele, když „oživil“ mnohé z dnes již neexistujících internetových služeb a prezentací. Značná pozornost byla věnována službě Gopher, postupně vytlačené world wide webem. Názorné ukázky, které zpestřily už tak zajímavý výklad, pocházely z projektu Muzeum Internetu, které doporučujeme k navštívení pod odkazem www.muzeuminternetu.cz.

Po přestávce následovala přednáška Ondřeje Neffa, který se zamýšlel nad otázkou, přineslo-li připojení k Internetu vulgarizaci kultury a vznesl zajímavou myšlenku, že Internet zrušil prostor. Vezmeme-li v potaz existenci ekonomických teorií založených na prostoru, jako jednom ze základních elementů ovlivňujícího ekonomické působení subjektů, bylo by jistě zajímavé, analyzovat dopad rozvoje Internetu za posledních 20 let právě na tyto teorie.

Ondřej Filip, výkonný ředitel CZ.NIC a člen představenstva NIX.CZ, hovořil o vývoji české internetové infrastruktury. Zmínil mimo jiné několik zajímavostí z oblasti doménové problematiky, například první cenu  za registraci domény .cz po jejich zpoplatnění v roce 1999, konkrétně Kč 1600,- a vývoj počtu registrovaných domén v čase. Výzvy pro budoucnost spatřuje v otázkách ochrany soukromí, mobilního Internetu, dostupnosti Internetu, bezpečnosti Internetu a nových technologií.

Na závěr vystoupili dva zahraniční zástupci, konkrétně Stephen D. Crocker, předseda představenstva organizace ICANN, a Vinton G. Cerf, jeden z tvůrců Internetu jako takového (ten vystoupil ze záznamu). Jejich prostřednictvím byl přiblížen systém přidělování národních domén (ccTLD neboli country code top level domain, pozn. autorů) a následně poukázáno na fakt, že ač v inkriminovaném roce 1992 již Internet existoval, bylo právě toto období dobou jeho masivnější expanze.

_________________________________
[1] CESNET. Před 20 lety se Česko připojilo k Internetu. Tisková zpráva. Cesnet.cz [online] 6. února 2012. Dostupné z: http://www.cesnet.cz/doc/tisk/2012/tz120206.html
[2] CESNET. Český Internet dnes oslavil 20 let. Tisková zpráva. Cesnet.cz [online] 13. února 2012. Dostupné z: http://www.cesnet.cz/doc/tisk/2012/tz120213.html
[3] MAISNER, M. a kol. Základy softwarového práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, str. 46. ISBN 978-80-7357-638-7

Populární příspěvky z tohoto blogu

#softwareAmaso v Rokytnici

Na říjnovém planningu jsme, poměrně na poslední chvíli, zpískali podzimní akci v Rokytnici (nad Jizerou - to neplést s Rokytnicí v Orlických horách, což se někomu, a přiznejme si že mě, povedlo). Rozhodli jsme se věc pojmout jako všeSparkTECHáckou akci, takže včetně dětí, manželů a manželek, přítelů a přítelkyň a dalších domácích mazlíčků.

Jako na každé #softwareAmaso akci nesměla chybět tuna jídla a zajímavé prostředí. První bod jsme s Matějem pokryli čtvrtečním nákupem a zajistili jídlo nejen na víkend, ale i na následnou Toasťáko-vraždu prvního stupně v týdnu a dnech dalších. O další bod se postaralo z velké míry počasí, které nabídlo podzim ve své nejkrásnější podobě.












Tři způsoby jak ve SparkTECHu využíváme Slack, o kterých jste (možná) nevěděli + bonus

Slack je mezi vývojářskými týmy pravděpodobně nejvyužívanějším komunikačním nástrojem a poměrně s jistotou si dovolím tvrdit, že právem. Nabízí totiž spoustu rozšíření a nástrojů, které dokáží ulehčit a zjednodušit rutinní práci. O to víc mi příjde škoda, že toho lidé nevyužívají a berou Slack jenom jako další chatovací aplikaci, kterých jsou k dispozici desítky. V tomto krátkém příspěvku popíšu několik funkcí, které jsou z pohledu nás, SparkTECHu, nejzajímavější a jejich zprovoznění je otázkou chvilky.


1) Hlasování v pollu

Jeden z největších problémů, co jsme řešili po přestěhování do nových kanceláří, bylo rozhodování, kam půjdeme na oběd. Máme v okolí velké množství stravovacích zařízení, ale domluvit se na tom, kam se společně zajdeme najíst, byl většinou task na celé dopoledne. Určitě to taky znáte. Chodíte po kanclu, ptáte se kolegů kam by rádi, jenže ne každý má zrovna čas nebo kapacitu vám věnovat pozornost. Jeden má call, druhému něco hoří, takže to hotfixuje, dva jsou zavření …

#SparkTrip do Izraele - Israel PyCon

Když jsme letos plánovali konference pro #python, byl PyCon jasná volba. No a protože v termínu toho českého se nashromáždily různé jiné akce (především vzhledem k tomu, že je o víkendu), hledali jsme  v zahraničí.  Volba to nakonec nebyla těžká, protože Mára byl začátkem roku na homeofficu v Izraeli a místní PyCon mu byl doporučen. A jelikož my ostatní jsme do té doby v Izraeli nebyli, tak bylo rozhodnuto.